Gender a výzkum / Gender and Research 2018, 19 (2): 3-10
Zveřejněno: 1. červen 2018 Zobrazit citaci
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
již více než tři dekády se ve feministických proudech diskutuje o intersekcionálním přístupu a jeho významu pro vědu, vzdělávání i pro praxi a tento přístup se dále rozvíjí (např. Collins 1990; Crenshaw 1991; Denis 2008; Lombardo, Verloo 2009; Choo, Ferree 2010; Winker, Degele 2011). Cílem tohoto tematického čísla je otevřít diskusi o intersekcionálním přístupu v rámci feministické kritiky sociálních nerovností v ČR. Toto číslo vychází jako vůbec první tematické číslo zaměřené na intersekcionální přístup v sociálních vědách v ČR. I když v evropských a světových sociálněvědních časopisech vyšly již desítky tematických čísel o intersekcionalitě, ani ve světovém feministickém myšlení ještě není intersekcionální přístup dostatečně rozvinut, zejména v metodologické rovině a z hlediska jeho možného praktického využití. Zaměření tohoto čísla reflektuje dosavadní vývoj v oblasti intersekcionálního výzkumu a diskusí týkajících se zejména vývoje v angloamerické komunitě feministických badatelek a zároveň rozvíjí a posouvá tuto diskusi teoretickými a empirickými studiemi, které se soustředí na středoevropský kontext.
Výchozím předpokladem intersekcionálního přístupu je myšlenka, že neexistuje jediná kategorie (rasa, třída, gender, etnicita, národnost nebo sexualita a další), která by mohla vysvětlit lidskou zkušenost, jež je strukturována rozdíly a distribucí moci, bez odkazu k dalším kategoriím (např. Collins 1993; McCall 2005; Krekula 2007; Walby 2007; Milevska 2011; Yuval-Davis 2012; Collins, Bilge 2016; Hancock 2016; Romero 2018; v ČR např. Kolářová 2008). Patricia Hill Collins (Collins 1990: 276) hovoří o "matici nadvlády" (matrix of domination), která se vztahuje k různým oblastem distribuce moci (strukturální, disciplinující, hegemonické a interpersonální). Kimberlé Crenshaw (1991), jež je považována za zakladatelku termínu intersekcionalita, se zaměřuje na překrývající se kategorie diskriminace a ve svých pracích upozorňuje na "intersekcionální neviditelnost" některých žen, zejména žen diskriminovaných rasově. Podle tohoto přístupu jsou systémy nerovností neoddělitelně propojeny a (re)produkují se na různých úrovních od struktury společnosti přes instituce, symboly a normy až po individuální praktiky.
Intersekcionální přístup zdůrazňuje důležitost jednak zahrnutí a sdílení zkušenosti a perspektivy vícenásobně marginalizovaných skupin a jednak důležitost chápání různých institucí jako vzájemně propojených ve spoluvytváření komplexních nerovností. Intersekcionální přístup se zabývá vztahovostí identit, sociálním kontextem, mocenskými vztahy, komplexitou sociálních nerovností a sociální spravedlností. V souvislosti s tím je třeba pracovat na přesnějším a komplexnějším pochopení identity a na fluidnějším vymezení genderu, rasy, sexuality, třídy a jiných znevýhodňujících kategorií. Intersekcionální přístup představuje transformaci v produkci vědění a ve využívání tohoto nového typu vědění pro transformaci společnosti a dosahování sociální spravedlnosti (Thornton Dill, Zambrana 2009). Kromě výzvy pro komplexní vědecké zkoumání nerovností (např. Bowleg 2008; Dubrow 2008; Choo, Ferree 2010; Winker, Degele 2011; Anthias 2012; v ČR např. Hašková, Křížková, Pospíšilová 2018) tedy zahrnuje intersekcionální přístup i výzvu propojit produkci vědění s veřejnou politikou pro dosahování sociální spravedlnosti (viz např. Milevska 2011; Collins 2012; Carbado, Crenshaw, Mays, Tomlinson 2013; Romero 2018).
Předložené číslo obsahuje sedm statí, z nichž tři jsou zaměřeny teoreticky a čtyři předkládají výsledky empirických výzkumů. První stať Kateřiny Kolářové, Paradoxy úspěšné teorie: intersekcionalita mezi kritikou a stvrzováním hegemonie, mapuje vývoj a současné kritiky intersekcionální teorie a jejího využívání. Následující tři stati mají společné téma věku a stáří. Teoretická stať Jasny Mikić, Aleksandry Kanjuo Mrčely a Moniky Kalin Golob, Gendered and 'ageed' discourse and power inequalities: the intersectional approach, navrhuje možné směry interseckionálního zkoumání reprodukce nerovností z hlediska genderu a věku prostřednictvím jazyka. Jaroslava Hasmanová Marhánková ve své stati Sexualita a stárnutí - průsečíky ticha. Využití intersekcionálního přístupu při studiu zkušenosti stárnutí LGBT osob zkoumá a představuje způsoby využití intersekcionálního přístupu při studiu stárnutí LGBT osob. Třetí statí, která se významně dotýká tématu věku a stárnutí a je zároveň první výzkumnou statí v tomto čísle, je příspěvek Emy Hrešanové a Aleny Glajchové, Staré a cizí: Zranitelnost a intersekcionalita ve zdravotní péči. Autorky navrhují nové pojetí konceptu zranitelnosti na základě jejich výzkumu seniorů a seniorek a matek migrantek v systému zdravotní péče v ČR. Tématu zdraví se dotýká i další výzkumná stať Aleny Křížkové, Hany Haškové a Kristýny Pospíšilové, Zdravotní znevýhodnění, gender a vzdělání na trhu práce v intersekcionální perspektivě, která kombinuje kvantitativní a kvalitativní intersekcionální analýzu pro zkoumání postavení žen a mužů na trhu práce z hlediska zdravotního stavu, dosaženého vzdělání a genderu. Lenka Formánková a Marta Lopatková ve své stati Nerovná startovní čára? Intersekcionální analýza počátků profesních drah jedenapůlté generace vietnamských mužů a žen na českém trhu práce zkoumají vzájemné působení faktorů, jež mají vliv na pracovní postavení vysokoškolaček a vysokoškoláků vietnamského původu, kteří se buď v ČR narodili, nebo do ČR přišli ve velmi útlém věku. Kateřina Glumbíková, Barbora Gřundělová a Alice Gojová ve svém výzkumu Intersekcionalita útlaku u matek bez domova z azylových domů ukazují, jakým způsobem vzájemné prolínání a spolupůsobení faktorů, jakými je gender, mateřství, samoživitelství, špatná socioekonomická situace, etnicita a bezdomovectví, produkují různé formy útlaku matek z azylových domů. Tematické číslo obsahuje také rozhovor Aleny Křížkové s Mary Romero, profesorkou na Arizonské státní univerzitě, která v současnosti předsedá Americké sociologické asociaci, o potenciálu intersekcionálního přístupu pro studium sociálních nerovností a dosahování sociální spravedlnosti. Na rozhovor navazuje Alena Křížková recenzí nové knihy Mary Romero Introducing Intersectionality (2018). Další z recenzí, jež se váže k tématu čísla, je recenze knihy Intersectionality (2016) od Patricii Hill Collins a Sirmy Bilge, kterou napsala Klaudia Teichmanová.
Věříme, že toto tematické číslo přispěje k rozvíjení intersekcionálního přístupu jak při výzkumu sociálních nerovností, tak při snaze nerovnosti mírnit a dosahovat sociální spravedlnosti. Přejeme Vám příjemné čtení plné podnětů pro Vaši práci.
Přejít k původnímu zdroji...Přejít k původnímu zdroji...Přejít k původnímu zdroji...Přejít k původnímu zdroji...Přejít k původnímu zdroji...Přejít k původnímu zdroji...Přejít k původnímu zdroji...Přejít k původnímu zdroji...Přejít k původnímu zdroji...Přejít k původnímu zdroji...Přejít k původnímu zdroji...Přejít k původnímu zdroji...Přejít k původnímu zdroji...Přejít k původnímu zdroji...Přejít k původnímu zdroji...Přejít k původnímu zdroji...Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.
