Gender a výzkum / Gender and Research 2024, 25 (1): 133-147 | DOI: 10.13060/gav.2023.024
Tento metodický materiál vychází ze srovnávacích výzkumů přístupů k označování osob v angličtině, němčině, polštině, slovenštině, ruštině a češtině se zvláštním zřetelem k prostředkům rovného pojednávání osob z hlediska lexika, syntaxe a morfologie. U již etablovaných, zejména v anglicky a německy mluvících zemích používaných principů inkluzivního jazyka byla rovněž zkoumána jejich institucionalizace od Evropského parlamentu a dalších nadnárodních institucí přes orgány státních správ a samospráv až po rozmanitá odvětví, obory a oblasti veřejného dění (právo, politika, trh práce, školství atd.). Jazyková doporučení pro češtinu byla formulována na základě pozorování české mluvní praxe a testování alternativ androcentrického vyjadřování, zejména obměn a náhrad genericky míněného maskulina. Jazykový potenciál češtiny dovoluje aplikovat celou řadu analogických prostředků a postupů, jaké se osvědčily v cizích jazycích. Konečná podoba metodiky se utvářela během poslední dekády v prostředí seminářů, školení a workshopů ve firmách, organizacích, na úřadech, na univerzitách za aktivního přispění cis- i trans účastnic a účastníků.
Received: December 11, 2023; Accepted: December 11, 2023; Prepublished online: December 28, 2023; Published: August 21, 2024 Show citation
This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.