Gender a výzkum / Gender and Research 2024, 25 (1): 133-147 | DOI: 10.13060/gav.2023.024
Tento metodický materiál vychází ze srovnávacích výzkumů přístupů k označování osob v angličtině, němčině, polštině, slovenštině, ruštině a češtině se zvláštním zřetelem k prostředkům rovného pojednávání osob z hlediska lexika, syntaxe a morfologie. U již etablovaných, zejména v anglicky a německy mluvících zemích používaných principů inkluzivního jazyka byla rovněž zkoumána jejich institucionalizace od Evropského parlamentu a dalších nadnárodních institucí přes orgány státních správ a samospráv až po rozmanitá odvětví, obory a oblasti veřejného dění (právo, politika, trh práce, školství atd.). Jazyková doporučení pro češtinu byla formulována na základě pozorování české mluvní praxe a testování alternativ androcentrického vyjadřování, zejména obměn a náhrad genericky míněného maskulina. Jazykový potenciál češtiny dovoluje aplikovat celou řadu analogických prostředků a postupů, jaké se osvědčily v cizích jazycích. Konečná podoba metodiky se utvářela během poslední dekády v prostředí seminářů, školení a workshopů ve firmách, organizacích, na úřadech, na univerzitách za aktivního přispění cis- i trans účastnic a účastníků.
Received: December 11, 2023; Accepted: December 11, 2023; Prepublished online: December 28, 2023; Published: August 21, 2024 Show citation
Go to original source...
Go to original source...
Go to original source...This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.