Gender a výzkum / Gender and Research 2007, 8 (2): 75-81

Životní dráhy prvorodiček po třicítce: proč mít dítě později?

Michaela Bartošová

The qualitative research is focused on the population of women who had their first child after thirty (in the case of no influence of medical problems that should lead to their prior childlessness) and observes, with the aid of grounded theory, if the women consider their motherhood delayed and how they define the reasons, which caused their having a child at that age. The following paper summarizes some substantial findings from an actual research. As the research has shown, motherhood after thirty is defined by women as both delayed (they became a mother later, than they had primarily intended) and non-delayed (they had a child when they wanted it). The essential criterion for planning and timing of having a child in both cases is the negotiating among partners and (dis)agreement over motivations and expectations of men and women. In general, there is an evident influence of cultural and value changes on timing of motherhood in the Czech Republic, which implicates the change in traditional life cycle and emergence of the new life stage (c. among 20-30 years of life) when young adults remain childless.

Klíčová slova: Timing of motherhood, Mothers after Thirty, Qualitative research

Zveřejněno: 1. červen 2007  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Bartošová, Michaela. 2007. "Životní dráhy prvorodiček po třicítce: proč mít dítě později?" Gender, rovné příležitosti, výzkum 8(2):75-81.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Bauman, Z. 2001. The Individualized Society. Cambridge: Polity Press.
  2. Beck, U., Beck-Gernsheim, E. 2002. Individualization. London: Sage.
  3. Beck, U., Beck-Gernsheim, E. 1995. The Normal Chaos of Love. Cambridge, Oxford: Polity Press.
  4. Beck, U. 1992. Risk Society: towards a New Modernity. Cambridge: Polity Press.
  5. Benešová, V. 2001. "Současné demografické změny podle výsledků sociologických výzkumů." Demografie, Vol. 43, No. 2: 111-124.
  6. Bellah, R. N. et al. 1985. Habits of the Heart: Individualism and Commitment in American Life. Berkeley: University of California Press.
  7. Bloom, D. E. 1984. "Delayed Childbearing in the United States." Population Research and Public Policy Review, Vol. 3, No. 2: 103-139. Přejít k původnímu zdroji...
  8. Capizzano, J., Adams, G. 2004. Children in Low Income Families are Less Likely To Be in Center Based Child Care. Dostupné na: http://www.urban.org/publications/310923.html (naposledy navštíveno: 13. 7. 2007).
  9. Daniels, D., Weingarten, K. 1982. Sooner or Later? New York: Norton.
  10. Coady, S. S. 1986. "Delayed First-Time Childbearing: Is Later Better?" In Vanzandts et al. (eds.). Family Strengths 7: Vital Connections. Lincoln: College of Home Economics, University of Nebraska at Lincoln.
  11. Dion, K. K. 1995. "Delayed Parenthood and Women's Expectation about Transition to parenthood." International Journal of Behavioral Development, Vol. 18, No. 2: 315-333. Přejít k původnímu zdroji...
  12. Durfee, A., Meyers, K. M. 2006. "Who Gets What From Government? Distributional Consequences of Child-Care Assistance Policie." Journal of Marriage and Family, Vol. 68, No. 8: 733-748. Přejít k původnímu zdroji...
  13. Gallandem, O. 1984. "Précarité et entrée dans la vie." Revue Francaise de Sociologie, Vol. 25: 46-66. Přejít k původnímu zdroji...
  14. Gillespie, R. 2001. "Contextualizing voluntary childlessness within a postmodern model of reproduction: implications for health and social needs." Critical Social Policy, Vol. 21, No. 2: 139-159. Přejít k původnímu zdroji...
  15. Hašková, H. 2004. "Rodičovství a bezdětnost očima českých mužů a žen." Gender, rovné příležitosti, výzkum, roč. 5, č. 2-3: 13-16.
  16. Hašková, H. 2006. "Zkoumání bezdětnosti, jejího růstu a s ním souvisejících sociodemografických jevů v české společnosti v kontextu zemí střední a východní Evropy." Pp. 20-54 in Hašková, H. (eds.). Sociologické studie. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
  17. Hašková, H, Zamykalová, L. 2007. "Mít děti - co je to za normu? Čí je to norma?" Biograf, č. 40-41: 3-53.
  18. Heath, S., Cleaver, E. 2003. Young, Free and Single? Twentysomethings and Household Change. New York: Palgrave. Přejít k původnímu zdroji...
  19. Herlyn, I., Krüger, D. (eds.). 2003. Späte Mütter. Eine empirisch-biographische Untersuchung in West- und Ostdeutschland. Opladen: Leske & Budrich.
  20. Hirschorn, L. 1977. "Social Policy and Life Cycle. A Developmental perspective." Social Service Review, Vol. 51, No. 3: 434-450. Přejít k původnímu zdroji...
  21. Ireland, S. M. 1993. Reconceiving Women. New York: The Guilford Press.
  22. Kammeyer, K., Ginn, H. 1986. An Introduction to Population. Chicago: The Dorsey Press.
  23. Kantorová, V. 2004. "Education and Entry into Motherhood: The Czech Republic during State Socialism and the Transition Period (1970-1997)." Demographic Research, Special Collection, Vol. 10, No. 3: 245-273. Přejít k původnímu zdroji...
  24. Kohler, H. P., Billari, F. C., Ortega, J. A. 2002. "The Emergence of Lowest-Low Fertility in Europe During the 1990s." Population and Development Review, Vol. 28, No. 4: 641-680. Přejít k původnímu zdroji...
  25. Linková, M. 2002. "Singles: životní styl nebo z nouze ctnost?" Přítomnost, č. 2: 45-47.
  26. Paloncyová, J. 2004. Domácnosti a rodiny podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů. Brno: VÚPSV.
  27. Rabušic, L. 2001. Kde ty všechny děti jsou? Praha: Slon.
  28. Rossa, W., M. 1988. "The Effect of Age in the Transition to Parenthood: Are Delayed Childbearers A Unique Group?" Family Relations, Vol. 37, No. 3: 322-327. Přejít k původnímu zdroji...
  29. Rychtaříková, J. 1996. "Současné změny charakteru reprodukce v České republice a mezinárodní situace." Demografie, roč. 38, č. 2: 77-89.
  30. Rindfuss, R., R., Morgan, P. S., Swicegood, G. C. 1984. "The Transition to Motherhood: The Intersection of Structural and Temporal Dimensions." American Sociological Review, Vol. 49, No. 3: 359-372. Přejít k původnímu zdroji...
  31. Rindfuss, R., R., Bumpass, L., L. 1976. "How Old is Too Old? Age and the Sociology of Fertility." Family Planning Perspectives, Vol. 8, No. 5: 226-230. Přejít k původnímu zdroji...
  32. Sardadvar, K. 2005. "Resseting the Biological Clock? Late Mothers in Self-perceptions and Public Discourse." Conference paper: The 2nd EUSOC seminar in Telč, May 2005.
  33. Schlesinger, B., Giblon, S. 1985. Postponed Parenthood. Toronto: Guidance Centre, Faculty of Education, University of Toronto.
  34. Schlesinger, B., Schlesinger, R. 1989. "Postponed Parenthood: Trends and Issues." Journal of Comparative Family Studies, Vol. 20, No. 3: 355-363. Přejít k původnímu zdroji...
  35. Sobotka, T. 2006. "Bezdětnost v České republice." Pp. 60-79 in Hamplová, D., Šalamounová, P., Šamanová, G. (eds.) Životní cyklus, sociologické a demografické perspektivy. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
  36. Soloway, M. M., Smith, R. M. 1987. "Antecedents of Late Birth Timing Decisions of Men and Women in Dual-Career Marriages." Family Relations, Vol. 36, No. 5: 258-262. Přejít k původnímu zdroji...
  37. Strauss, A., Glasser, B. 1967. The Discovery of Grounded Theory. Chicago: Adeline.
  38. Strauss, A., Corbin, J. 1999. Základy kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert.
  39. Tomášek, M. 2004. "Sami ale ne úplně; nové vztahy - vznik alternativních forem k tradičním vztahům v ČR." Gender, rovné příležitosti, výzkum, roč. 5, č. 4: 16-19.
  40. Tomášek, M. 2006. "Singles a jejich vztahy; kvalitativní pohled na nesezdané a nekohabitující jednotlivce v České republice." Sociologický časopis, roč. 42, č. 1: 81-105. Přejít k původnímu zdroji...
  41. Weber, M. 1998. Metodologie, sociologie a politika. Praha: Oikoymenh.
  42. Wilkie, R. J. 1981. "The Trend Toward Delayed Parenthood." Journal of Marriage and The Family, Vol. 43, No. 3: 583-591. Přejít k původnímu zdroji...

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.